Dnes v noci jsem nemohla spát. Stále jsem přemýšlela nad tím, jak to vlastně myslím. Jestli to, co chci ženám a rodinám v očekávání předat, vlastně dává smysl. Jestli nejsem náhodou až příliš drzá, když tvrdím, že šestinedělí je šťastné. Ono totiž v mnoha případech vůbec neni! Je to sakra náročná fáze v životě nové matky. Ale to přece nevylučuje to, aby ji nakonec vnímala jako šťastnou.

Jak tedy to ŠŤASTNÉ šestinedělí vlastně myslím?

Začněme od postřehů, které jsem si sama odžila a myslím, že by za ně ruku do ohně daly snad všechny i služebně starší matky: Nedokonalá máma je lepší než máma na marách, a mateřství je běh na dlouhou trať.

Jako ženy v mužském světě musíme od malička podávat ohromné výkony, abychom samy sebe vnimaly jako úspěšné ženy. A pokud se náhodou stane, že nejsme chytré vysokoškolačky a výkonné manažerky, tak se i tak očekává, že budeme alespoň skvělé hospodyně, ještě lepší matky, rajcovní milenky a to nejlépe všechno současně. Můžete si říct: Co tohle má společného se šestinedělím? Dost!

Často máme na té ‚mateřské DOVOLENÉ‘ pocit, že musíme volný prostor zaplnit profesí dokonalé mámy. Energie a nadšení, které po porodu, pokud vše funguje hladce, cítíme se dříve hodila pro zajištění životních podmínek pro matku a dítě. Nicméně my v naší pohodlné době jsme v pokušení ten příval energie a hormonů investovat úplně špatným směrem. Já jsem nakonec opravdu plakala nad výsledky své investice.

Co říká věda …

Neurověda v současnosti potvrzuje, že v mozku savců se těsně před porodem a rozhodně po něm dějí velké věci. Hodnoty hormonů vylučovaných do těla matky v tomto období by jinak dospělé ženě vystačily na roky.

Julia Jones z Newborn mothers collective to zjednodušeně vysvětluje:

Pokud bychom si mozek ženy představili jako kartotéku se skříňkami a šuplíky, tak s porodem se všechno vysype na jednu hromadu. Přibudou 2 nové skříňky (jedna s názvem ‚Jsem máma‘ a druhá ‚Mám dítě‘). Během šestinedělí se pak skládá nové já novorozené matky. Je to ohromná změna, která vyžaduje energii. (Nepočítaje teď vnější změny jako nedostatek spánku, to, že už není jen svou paní, změnu sociálního prostředí a přátel apod.)

Neurověda v současnosti potvrzuje, že v mozku savců se těsně před porodem a rozhodně po něm dějí velké věci. Hodnoty hormonů vylučovaných do těla matky v tomto období by jinak dospělé ženě vystačily na roky.

Julia Jones z Newborn mothers collective to zjednodušeně vysvětluje:

Je to ale také ohromná příležitost!

Ysha Oakes, ajurvédská poporodní dula, přišla s krásnou myšlenkou, že těch 40 dnů šestinedělí nastaví fungování ženy na dalších 40 let. No a když se nad tím zamyslíte, bylo by přeci skvělé, aby žena příštích 40 let svého mateřství vnímala svět jako bezpečné místo plné lásky a podpory a ve stejném duchu vychovávala i svoje děti.

Podobensktví o ‚kyblíčkách lásky‘

Tak jako ze srandy říkáme, že máme nervy v kýblu. Tak si představuji, že uvnitř nás jsou i další zásobárny:

  • kyblíček trpělivosti, který občas dojde
  • kyblíček optimismu, který ne všichni mají alespoň zpola plný
  • kyblíček houžavnatosti
  • kyblíček sebelásky
  • mateřské péče
  • a tak dál a tak dál

Nějaké základní nastavení plnosti těch kyblíčků jsme si odnesli z dětství a v průběhu života pak pracně nebo snáz ty hladinky udržujeme nebo pracně měníme.

Nicméně reset, kterým mateřský mozek prochází po porodu, nové matce nabízí možnost přepsat spoustu těchto zažitých vzorců a hladinek jen tak. Bez práce to určitě není, ale díky hormonům a změnám v mateřském mozku na to stačí těch 6 týdnů. To je ve srovnání s celoživotní cestou jogína vlastně úplný luxus.

Ráda vám povím, jak takovému posunu v šestinedělí pomoci. Ale zase někdy příště, nebo v chystaném e-booku. Daleko to totiž přesahuje možnosti jednoho článku.

Co pro mě je a není šťastné šestinedělí?

Nemyslím načančané štěstí z fotek slavných na instagramu, ale opravdový vnitřní pocit reálné ženy!

Nemyslím povrchní pozlátko, ale syrovou realitu plnou překonávání překážek a spánkové deprivace!

Nemyslím úžasný food styling, ale misku s kořeněným teplým rýžovým pudinkem nebo kuřecím vývarem do postele!

Nemyslím kávičku na konferenčním stolku s návštěvou, ale lahev vody se sportovním uzávěrem vedle postele!

Nemyslím šestinedělní ženou naklizenou domácnost, ale trochu nepořádku, nebo uklízecí výpomoc!

Nemyslím krásnou zavinovačku a vytuněný přebalovací pult, ale protulené dny a noci!

Nemyslím pohoštění pro celou rodinu a návštěvy každý den, ale prostor věnovat se tomu, že se sžívám a učím se vyživovat své novorozené dítě!

Myslím tím to, že si žena může doopravdy sama sobě od ostatních dopřát mateřskou péči, protože její primární úkol je: Bezhlavě se zamilovat do svého dítěte, vyživovat ho a přijmout ho za součást svého nového života.